FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI NEROSTŮ

8. prosince 2008 v 15:05 | JK |  Přírodopis 9. ročník
Laboratorní práce probíhala ve třech skupinách. Každá skupina o svých úkolech poreferovala ostatním dvěma skupinám. První skupina řešila úkoly zabývající se štěpností nerostů. Žáci měli pozorovat, co se stane, když udeří kladivem do vzorků olova, kalcitu a křemene.

Jako kovadlinu jsme použili travertin.
Olovo je kujné, změnilo svůj tvar. Kovy jsou kujné a dají se tepat do plíšků.
Kalcit je štěpný. Rozpadl se na pravidelné geometrické útvary - klence, připomínající tvar původního vzorku.
Křemen je neštěpný. Rozpadl se na úlomky s nerovnými plochami.

Druhá skupina se zabývala tvrdostí nerostů. Do vzorků soli kamenné, fluoritu, křemene a kalcitu se snažili rýt nejprve nehtem, poté ocelovým hřebíkem a nakonec nerostem do podložního skla.
Sůl kamenná je měkká, dá se do ní rýt nehtem. Podle tabulky tvrdosti odhadujeme na hodnotu 2. Křemen a fluorit udělali rýhu v podložním sklíčku. Jejich tvrdost je tedy větší než 5. Do kalcitu nelze rýt nehtem, ale hřebíkem ano. Jeho tvrdost bude mezi hodnotami 3 až 5. Naše porozování si můžeme ověřit v tabulkách.
Třetí skupina se zabývala barvou vrypu jednotlivých nerostů do porcelánové misky. Žáci měli ověřit barvu vrypu u síry, pyritu a kalcitu.
Vryp u síry byl žlutý, u kalcitu bílý a pyritu černý. Právě vryp odhalí rozdíl zlata (zlatý vryp) od pyritu (kočičího zlata - vryp černý).
V závěrečném úkolu jsme se snažili dokázat magnetické vlastnosti čediče. Rozdrtili jme vzorek čediče, přášek nasypali na bílý papír a magnetem pod papírem jsme pozorovali, ze některá zrnka reagují na pohyb magnetu. Je to způsobeno tím, že čedič obsahuje také nerost magnetit.
 


4 lidé ohodnotili tento článek.